Nejprve je zapotřebí uvést, že tento článek není určen pouze pro dámy, pánové by si ho měli rovněž přečíst. Jistě, s námi ženami je to možná jako na horské dráze, avšak ani s muži to nebývá pokaždé snadné.
Svalování partnerských problémů a s nimi spojených hádek a rozepří výlučně na ženskou emocionální labilitu či mužskou ješitnost je nešťastné. Dobrá zpráva zní, že když se chce, všechno jde. A to platí i u nastolení vztahové pohody. O tu by se ideálně měli snažit oba partneři.
Kvalitní partnerství plné úsměvů a pohody je stejně krásné na začátku i po letech.
Všichni čas od času zažíváme „den blbec'. Nic se nedaří, v práci nás šéf sekýruje, děti zlobí, novou halenku jsme si polili kávou, pes opět vyhrabal oblíbenou květinu, čerstvě udělaná manikúra je zničena… Zkrátka, nálada je negativní a je jen otázkou času, kdo se stane pomyslným hromosvodem naší zlosti.
Samozřejmě nejjednodušší je vybít si vztek na drahé polovičce. I on, či ona, totiž často přidává svou trošku do mlýna hněvu, například neschopností uklidit po sobě talíř, neochotou udělat s dětmi úkol a podobně.
Jenže ventilováním emocí prostřednictvím křiku na milovaného člověka nedosáhnete úlevy, naopak, budete se následně cítit ještě hůře. Ba co víc, po hádce doma nastane doba temna. Co s tím?
Jakmile příště ucítíte tlak svého vnitřního „papiňáku', který potřebuje okamžitě upustit páru, učiňte tak v soukromí. Mlaťte do polštáře, jděte si zaběhat, pusťte si rytmickou hudbu a tančete alespoň deset minut, vezměte pejska na delší procházku, vydejte se na virtuální nákupy, udělejte rychle 30 dřepů s výskokem, uklízejte…
Rozumným odstraněním nahromaděného stresu se vyhnete vztahovým konfliktům, které by byly pravděpodobně nevyhnutelné.
Rada: Máte-li doma temperamentního muže nebo rýpala, místo toho, abyste mu oplácela stejnou mincí, nechte ho vyvztekat, když je nepříjemný. I vám se velmi uleví, pokud se naučíte nerozčilovat se nad každým jeho povzdechem. Někteří jedinci jsou prostě choleričtí, startují pro nic za nic, ale to není váš problém. Nepřipravujte se o energii.
Zkuste si najít jiný hromosvod, na kterém uvolníte svůj časem nashromážděný hněv.
Neexistuje soužití, kde by se tu a tam neobjevila mračna a s nimi spojená bouře. Dva lidé si přirozeně nebudou vždy rozumět. Je v pořádku, že spolu nejste neustále na jedné vlně. Ovšem ujasnění si věcí při případném nedorozumění nebo vytyčení si hranic, lze učinit klidně a s rozvahou. Nemusí hned létat talíře a vulgární nadávky, ani nastat několikadenní vypjaté ticho.
Víte, kdy a proč vznikla vaše poslední partnerská hádka? Pravděpodobně chvilku potrvá, než si vzpomenete. A to je přesně ono. Rozepře jsou často zcela zbytečné.
Absolutní banalita může během okamžiku narůst do obřích rozměrů, kdy dva lidé, kteří se milují, začnou jeden na druhého svádět vinu, vytahovat kostlivce ze skříně, zvyšovat hlas. Upřímně řečeno, svět tam venku je dnes dost krutý na to, abychom se připravili ještě o klid doma.
Pro minimalizaci vyhrocených chvil navrhněte slovo, které bude znamenat pomyslnou červenou, kdy oba zatáhnete za ruční brzdu a odejdete klidně uprostřed hádky vychladnout. Dopřejte si alespoň hodinu bez sebe.
Poté si sedněte naproti sobě a zkuste bez zvyšování hlasu, arogance i urážení vzniklou situaci dospěle dotáhnout do zdárného konce. Pravděpodobně se mnohdy už ani k samotné hádce nevrátíte, jelikož vám s odstupem přijde malicherná a vážně zbytečná.
Okořenit lásku lze i jinak než křikem a nekonečnými hádkami.
Každý z nás má odlišný pohled na vztah. Zatímco někomu vyhovuje možná zastaralé pravidlo, kdy žena se stará o hnízdečko lásky a muž nosí domů peníze, jiné dámy preferují nezávislost. Ať už jsou vaše preference jakékoliv, je to v pořádku. Ovšem určitě bude ku prospěchu vztahu, pokud si péči o domácnost a rodinu rozdělíte a budete si v tomto směru navzájem pomáhat.
Možná se partnerovi nebude líbit, když po něm budete vyžadovat každodenní skládání nádobí do myčky a jeho následovné vyndávání, vysávání, dělání úkolů s dětmi, ranní procházky se psem. Zkuste mu rozumně vysvětlit, jak je to pro vás podstatné.
Přidejte argument, že jeho snaha a ochota lehčit vám pozitivně ovlivní celkově soužití, budete mít více času na sebe a na příjemné chvilky za dveřmi ložnice. Jistě nebude nic namítat.
Jak bylo popsáno výše, dělbou práce skutečně prospějete všem zúčastněným. Vy se budete méně „honit' a konečně vás opustí onen pocit, že vše leží pouze na vašich bedrech, takže neustálý tlak poleví. Jakmile se začnete méně stresovat a budete mít více volného času, dobrá nálada na sebe nenechá dlouho čekat. Z věčně remcající ženy se stane pohodovější a veselejší partnerka a maminka.
Ne nadarmo se říká, že ve dvou se to lépe táhne...
Páry současnosti mívají samy na sebe jen málo času. Na piedestal se dostávají před láskou především pracovní povinnosti, starost o rodinu a domácnost. Kvůli nedostatku prostoru a energie je pak obtížné prohlubovat intimitu a vztah jako takový. Partneři začínají mít problémy v komunikaci i v soužití a přirozeně se tak od sebe vzdalují. Dříve či později se postaví každý na jednu stranu propasti.
Taková dovolená jen ve dvou ukáže, jak je na tom váš vztah...
Ano, mít hotové pracovní resty a uklizený dům či věnovat se ratolestem je rozhodně důležité, ale co partner? Myslíte si, že stačí po příchodu z práce prohodit stručný pozdrav, mlčky se najíst, večer vedle sebe ulehnout, říci pár vět a usnout k sobě zády? Ne. To přestane bavit každého. Není se čemu divit, proč se momentálně tolik vztahů rozpadá.
Dejte si závazek, kdy budete (ideálně bez potomstva) denně minimálně hodinu spolu. Povídejte si u kávy nebo v koupelně, hrajte společenské hry, udělejte si společný rituál pohody. A hlavně neřešte povinnosti!
Jednou za měsíc pak vyrazte na romantické rande jako zamlada. Vhod také přijde společně strávený víkend nebo ještě lépe, dovolená. Skutečně pravidelně si dopřávejte společné chvíle. Nehledejte důvody, proč to nejde. Vždyť nechcete kvůli zdánlivě důležitějším věcem přijít o to nejcennější, lásku a vztah.
Láska je jako poslední a nejdůležitější dílek skládačky, bez kterého není obrázek nikdy hotový. Všichni ji potřebujeme a pro její dosažení jsme někdy ochotni udělat téměř cokoli. Spousta lidí - a buďme upřímní, hlavně žen - se při výběru partnera zaměřuje na jakýsi ideál, spřízněnou duši, s níž naváže nejhlubší vztah svého života.
Pravda, téma spřízněných duší je komplikované. Někdo svůj život s nadšením zasvětí hledání pana Božského, jiný nad slovy jako „souznění' nebo „osud' jen otráveně mávne rukou. Ať je to tak či onak, jedno je jisté: ve vztahu by zkrátka měla existovat chemie. Pokud jste zrovna single, tady je několik tipů, které vám při hledání pravé lásky pomohou:
Když už chcete někoho milovat, proč nezačít u sebe? Sebeláska (ale ne sebestřednost!) je klíč, který vám odemkne dveře k dobrému duševnímu zdraví. A to zase otevírá možnost zdravého vztahu. Jednoduché, viďte? Ve skutečnosti to zas tak lehké není, ale když se vám to podaří… no, uvidíte sami ;-)!
Pokud si v hlavě vytváříte představu dokonalého partnera, který je sexy, má IQ nad 110 a každý den vám uvaří jídlo jako z pravé italské restaurace, pamatujte, že jde opravdu jen o představu. (A ano, romantické filmy jsou opravdu jen filmy.) Že je někdo vaší spřízněnou duší ještě neznamená, že nebude mít chyby. Přestaňte analyzovat každou ponožku, která se válí vedle postele, a zaměřte se spíš na to, jak moc si navzájem rozumíte.
Dělat ze sebe někoho, kým nejste, ničemu nepomůže. Nejen, že se budete konstantně potit úsilím při předstírání politických názorů a oblíbených zájmů, nakonec vaše pravá nátura stejně vyjde najevo. Vaše spřízněná duše vás bude milovat tak jako tak. A to i přes to, že milujete čínskou polévku z pytlíku a brečíte u filmů jako je Ace Ventura.
Snad každý si v dětství maloval, jak bude mít s oslavou třicátých narozenin všechno: stálého partnera, dům, dvě děti i ten plaňkový plot... V dnešním světě ale není neobvyklé, když první dítě přijde až po třicítce a manželství ještě několik let po něm. Je jasné, že od partnera se logicky odvíjí další milníky (i když dům můžete mít i bez něj!), věřte ale, že všechno chce svůj čas. Hledání pravé lásky se nedá uspěchat, a když budete neustále tlačit na pilu, možná svou spřízněnou duši ani nestihnete zahlédnout.
Máte za sebou asi tak stovku neúspěšných schůzek a právě se chystáte vymazat svůj účet na Tinderu? Klidně si dejte od randění pauzu a buďte chvíli nezadaní, ale neztrácejte víru. Jakmile si jednou řeknete, že svou spřízněnou duši nikdy nenajdete, pravděpodobně se vám to splní. A to by byla škoda - vždyť chudák bude i ten, jehož spřízněnou duší jste vy!
Autor
Online redaktorka odhalující tajemství vztahů, sexu i nejnovějších beauty trendů. Kromě lásky k psaní nedá dopustit na dlouhé procházky v přírodě, kde může přemýšlet, snít, nebo prostě jen předstírat, že se neztratila.
Více o autorovi
Začalo to na seznamce. Pavel, sympatický třicátník z Brna, a Jana, usměvavá učitelka z Prahy, se náhodně proklikali k sobě navzájem. První zprávy byly plné zvědavosti a opatrnosti, ale postupně se slovo od slova otevírali jeden druhému. Zjistili, že mají podobný smysl pro humor a lásku ke zvířatům. První virtuální rande se proměnilo v nekonečné hodiny chatování.
Když se konečně setkali osobně, bylo to, jako by se znali celý život. Procházka Prahou, večeře při svíčkách, první doteky a polibky. Zamilovali se do sebe, jak se říká, až po uši. Pavel začal trávit víkendy v Praze, Jana navštěvovala Brno. Vzájemně se seznamovali s rodinami a přáteli, sdíleli sny a plány do budoucna.
Když Pavel poklekl s prstenem v ruce pod Petřínskou rozhlednou, Jana neváhala ani vteřinu. Svatba byla nádherná, plná radosti a smíchu. Po svatbě se přestěhovali do společného bytu v Brně. Každé ráno se budili s úsměvem, drželi se za ruce a těšili se na nový den. Jejich láska rostla každým dnem a dokazovala, že i na seznamce lze najít štěstí.