Pojem platonické zamilovanosti je obvykle vymezován jako pouto mezi mužem a ženou, které se nevymyká sexuální intimity. Ryzost a upřímnost takového souznění spočívá právě v tom, že zúčastněné osoby se rozhodnou své city oddělit od tělesného uspokojení. Někdy je platonická náklonnost pouze jednostranná: to, když ono cítění zamilovanosti zůstává nevyřčeno. Je však reálné takový stav udržet po delší dobu? Může zdrženlivost od sexuálních aktivit přinést do partnerského soužití větší uspokojení? Vědecké kruhy se k tomu staví odmítavě.
Ačkoliv by se mohlo zdát pochopitelné chápat platonickou lásku jako filozofický koncept, který by do našeho milostného života vnesl novou intelektuální dimenzi, nedávná vědecká práce tuto hypotézu vyvrací. Doktor Jay Kennedy z katedry historie na univerzitě v Manchesteru totiž dešifroval dochované písemnosti a potvrdil, že ani sám Platón nebyl zastáncem svazku, který by se odpíral sexuálním projevům.
"Platón byl dlouhodobě vnímán jako zastánce čisté náklonnosti, avšak náš výzkum odhalil, že samotný řecký filozof rozhodně nebyl zapřisáhlý abstinent," komentuje svá zjištění doktor Kennedy a dále vysvětluje, že Platón vnímal erotickou touhu jako transformační sílu, která podněcuje k umělecké tvorbě a kreativitě.
Od čeho se tedy tento starořecký pojem odvozuje? Je to jen pouhá fikce? I na tyto otázky má doktor Kennedy, jehož studie byla publikována v magazínu Psych.org, odpověď. "Ve skutečnosti se pojem platonická láska objevil až v průběhu 15. století," osvětluje.
Renesančně orientované ženy podle něj přistupovaly k sexuálnímu sblížení strategicky. "Čím déle jej odkládaly, tím více si mohly vychutnat proces námluv a zároveň tím plánovaly nástup těhotenství. Odkazovaly se přitom na Platóna jako na průkopníka romantické lásky a jejich protějšky na tento způsob odříkání jednoduše přistoupily," dodává Kennedy.
Romantické chápání platonické náklonnosti se však přeneslo i do současné doby. Nejeden partnerský svazek je tak naplněn milostným napětím, které jaksi postrádá rozuzlení. Z vlastní zkušenosti by o tom mohla vyprávět třicetiletá Radka, překladatelka na volné noze.
"Byli jsme dobří přátelé, ale v hloubi duše jsem ho potají milovala. Domnívala jsem se však, že jeho city jsou zcela odlišné, a tak jsem mu o těch svých nikdy nic neřekla," sdílí. "Měsíce ubíhaly a já zůstávala potichu. Po dvou letech mi odhalil, že mě již řadu let miluje, ale nevěděl, jak mi to sdělit. To se stalo o Vánocích. Od té doby žijeme prakticky výhradně v ložnici."
Podle zjištění zmíněné studie je platonická láska pouhým mýtem. Partnerský vztah mezi mužem a ženou je jedno velké napínavé vyprávění, které potřebuje mít jasné rozuzlení. Žít v soužití bez sexu je podobné jako si čistit chrup bez zubního kartáčku, oslavit narozeniny bez darů či prožít Vánoce bez ozdobeného vánočního stromku (vánoční koule se nacházejí v krabici a jen netrpělivě čekají, až je využijete). Sexuální život je oslavou vzájemné lásky a vy máte tu výsadu, že patříte mezi pozvané hosty.
Koncept platonické lásky sahá až do doby Platóna, který tvrdil, že existují různé druhy lásky. Jeden z nich označil za platonický. Čím se vyznačuje? A skutečně může vztah fungovat i na této úrovni, nebo je to málo?
Svobodné čtení bez reklam a sledování. Jen vy a čistý obsah. Pokud nás chcete podpořit, můžete tak učinit tady
Když se o někom řekne, že je platonicky zamilovaný, obvykle si představíme nenaplněnou, jednostrannou lásku. Platonická láska nebo platonický vztah má však skutečnou podstatu někde jinde. Jedná se o hluboké emocionální spojení mezi dvěma lidmi.
V takovém vztahu zcela chybí jakákoli romantika i sex. Tento typ vztahu se nejčastěji týká přátelství, avšak některé výzkumy tvrdí, že platonický vztah neexistuje a dřív nebo později to vždycky skončí v posteli.
Jako mladí procházíme různými obdobími. Počínaje budováním přátelských sociálních vazeb a konče těmi romantickými. V období dospívání je cílem mladých najít si lásku, postupem času se usadit a založit rodinu. To jsou milníky, ke kterým většina z nás podvědomě směřuje.
S postupem věku se však priority pomalu mění. Začínáme být unavení ze vztahových peripetií a uchylujeme se k tomu jedinému nekomplikovanému v našem životě - přátelství. Dobré vztahy s blízkými přáteli se stávají ukazatelem našeho štěstí spíše než vztahy rodinné. Romantické a sexuální vztahy mohou občas přinést vyhrocené situace, ale vztah s přítelem je jako bezpečný přístav, ve kterém nic nehrozí.
Obecně jde o typ vztahu, ve kterém zcela chybí jakákoli romantika a sex. Jak konkrétně tento vztah vypadá, je na jeho aktérech. Nelze jednoznačně určit správný způsob jeho realizace. Ať už se stýkáte jednou týdně na pravidelnou kávu, nebo si každý den voláte, nebo spolu dokonce bydlíte.
Podle terapeutky a odbornice na přátelské vztahy Blake Blankenbeclerové se přátelství vyvíjí a modifikuje postupem času. Koncept platonických vztahů dává lidem pocit svobody. Přátelství si mohou utvořit podle sebe, nastavit v něm vlastní pravidla a neohlížet se na to, co „žádají' společenské konvence. Podle Blankenbeclerové jsou stěžejní zejména oboustranná upřímnost a transparentnost.
Vztahová terapeutka Rachel Millerová uvádí, že dalšími vlastnostmi platonického vztahu jsou touha trávit spolu čas, investovat do vzájemného růstu, a především se cítit emocionálně, intelektuálně nebo i duchovně napojeni. Tímto se platonický vztah liší od běžného přátelství. Důležitou roli v něm hraje právě hluboké napojení.
Magazín Women's Health nebo i web Very Well Mind píší o třech typech platonického vztahu: bromance (nesexuální, úzký vztah mezi dvěma muži), womance (hluboké emocionální spojení mezi dvěma ženami, opět s absencí sexu) a work wife/husband/spouse (jinak pracovní partner; blízký vztah mezi kolegy).
Platonický vztah je založen na hlubokém emocionálním napojení.
V romantickém vztahu chováme k druhé osobě silné city, přičemž vyžadujeme (a zároveň chceme realizovat) projevy náklonnosti. V takovém vztahu je vždy (avšak ne nezbytně nutně) přítomen také sex. Přestože hluboké intimní vztahy mohou vznikat také bez sexuálního akcentu, obvykle je tato stránka nedílnou součástí každého vztahu.
Platonický vztah se podobá přátelství, přesto s ním není totožný. V jistých věcech jej totiž přesahuje. Je v něm více péče a lásky, kterou k sobě dva chovají, přesto je zcela zbaven jakýchkoliv romantických nebo sexuálních projevů. Podle Millerové jste v platonickém vztahu, pokud druhou osobu určitým způsobem milujete, ale nemáte touhu s ní spát. V takovém vztahu se snažíte poznat toho druhého do hloubky, zároveň mu bezpodmínečně věříte a pravidelně a otevřeně spolu komunikujete.
Platonické pouto mezi dvěma lidmi má podobně jako romantické vztahy pozitivní dopad na duševní i fyzické zdraví.
Některá bádání a výzkumy přicházejí s výsledky, které všechno zmíněné vyvracejí. Podle nich totiž nemůže vztah muže a ženy být pouze platonický. Jakýkoli typ vztahu nakonec vždycky skončí v posteli. Platonické je podle výzkumů všechno to, co se mezi dvěma lidmi odehrává předtím, než zaplují do ložnice.
Doktor Jay Kennedy z katedry historie na univerzitě v Manchesteru tvrdí (Zdroj: manchester.ac.uk), že platonická láska v podstatě neexistuje. Vztah mezi mužem a ženou podle něj vždy vede k určitému vyústění. Musí mít zkrátka pointu a tou je podle něj obvykle sexuální sblížení.
S tímto jednoduchým zaškatulkováním by ale mnozí nesouhlasili. Platonický vztah staví na jiných principech než běžné romantické pouto. Intimitu lze navázat i jinak než v posteli. Podstatou platonického vztahu je bezvýhradní přijetí, porozumění, vděčnost, věrnost, blízko, osobní i společný růst a zejména důvěra a vzájemná blízkost.
Naše setkání bylo jako z romantického filmu, byť trochu nečekané. Jana, vášnivá knihomolka a milovnice starých filmů, si rezervovala stůl v malé kavárně na Vinohradech, kam pravidelně chodívala na čtení. Petr, IT specialista s vášní pro deskové hry, ji tam zahlédl, když čekal na kamaráda. Už na první pohled ho zaujala její soustředěná tvář a způsob, jakým si listovala v zaprášené knize. Na chvíli zaváhal, ale pak se odhodlal a přistoupil k jejímu stolu s prostou otázkou, zda si může přisednout.
Jejich rozhovor plynul hladce od knih přes filmy až po sny o cestování. Oba zjistili, že sdílejí podobné hodnoty a pohled na svět, ačkoliv jejich profese byly diametrálně odlišné. Postupně si začali vyměňovat telefonní čísla a jejich schůzky se staly pravidelnými. Petr objevoval svět literatury a Jana se s chutí ponořila do světa technologií. S každým společně stráveným okamžikem se jejich vzájemné pouto prohlubovalo.
Zlomový okamžik nastal během deštivého večera, kdy se nemohli setkat osobně. Místo toho si místo pravidelné videohovoru vyměnili dlouhé, upřímné dopisy. Petr se přiznal k hlubokým citům, které k Janě choval, a ona mu s radostí opětovala to samé. Nebyl to jen sex, co je spojovalo, ale hluboká emocionální i intelektuální spřízněnost. Věděli, že jejich příběh je teprve na začátku, a s nadšením se těšili na společnou budoucnost.